"Není silnější zbraně než vůle. Nevyrovná se jí ani nejostřejší meč."
Táži se podruhé, bude mít tato povídka budoucnost?

Jinak řečeno, řekněte mi, zda má cenu připravované povídku vůbec někdy v budoucnu začít psát.

Díky

Višnu

 

Bylo 30. července a do domu vedle nich přijela jeho nová majitelka. O hodinu později, co si převzala klíče, přijely dva nákladní vozy s nábytkem. O další hodinu později bylo vše přestěhované. „Ta žena zřejmě ví, co chce.“ Říkala Petunie Dursleyová svému manželovi, který se ještě díval na počasí. Zatímco jeho žena hleděla z okna a dívala se směrem k nové sousedce. Byla to asi 30ti letá metr 85 vysoká černovláska. Přistěhovalkyně se právě loučila s partou chlapů, které si najala na přestěhování. Když teta Harryho Pottera ohodnotila její postavu. „A není ani ošklivá. Vlastně vypadá docela dobře.“ Vernon Dursley od televize pouze zabručel odpověď. Zítra musí jet do Londýna, pro toho Potterovic spratka, jak rád by se jej zbavil. Ačkoli Petunie pokračovala ve své vyzvědačské zábavě až do 11ti do večera, nic o nové sousedce nezjistila. V domě se svítilo a bylo slyšet, jak uklízí. Jen minutu po desáté vypnula vysavač, aby dodržela noční klid. To se paní Dursleyové samozřejmě líbilo. Podle toho, co viděla, byla jejich nová sousedka slušná dáma, dbající na pravidla a zákony.

Druhý den tedy 1. 7. odjeli manželé Dursleyovi se svým synem Dudleym do Londýna, aby jej odvezli na přátelský zápas v boxu. Při té příležitosti ještě vyzvdli toho spratka, který s nimi byl každé léto posledních 13 let. Tyto prázdniny budou 14té. Dudley Dursley se stal juniorským šampionem v kategorii těžká váha. To bylo slávy.

Den po té zazvonila u dveří rodinného domku Drusleyových jejich nová sousedka. „Dobrý den, paní Dursleyová, právě jsem se k vám do ulice přistěhovala a ráda bych se s vámi seznámila. Jsem Siana S.“ Žena jí podala pravou ruku. „Petunie Dursleyová. Pojďte dál, paní S.“ Zvala ženu dovnitř. „Vypijeme spolu čaj a popovídáme si.“ Siana vstoupila do domu a následovala Petunii do jídelny. „Upekla jsem takovou maličkost, slyšela jsem, že lidé se více spřátelí přes něco sladkého.“ Věnovala jí přistěhovalkyně jeden úsměv. „O tom jsem neslyšela, ale zní to skvěle, dáme si?“ Vytáhla z kredence talířky a hrnečky. Každá snědla k čaji s citrónem kousek domácího koláče a u svačiny si povídaly. Rozuměly si velmi dobře.

No tak mi o sobě něco povězte.“ Požádala Petunie. „Jsem Siana.“ Nabídla jí tikání. „Petunie.“ Dohodly se. „Byla jsem dlouhou dobu mimo Anglii, rodiče mi zemřeli a jediný, kdo mi zbyl je můj bratr, kterého se snažím najít. Učila jsem se v Asii a nyní pracuji, jako učitelka.“ I Petunie jí o sobě prozradila pár informací. „Já nepracuji, starám se o domácnost. Můj manžel, Vernon, pracuje ve firmě na vrtačky. Máme spolu syna, kterému je 15. Dudly se začal nedávno věnovat boxu a podívajte se.” Vstala paní domu a přešla ke krbu, kde stál pohár. “Tak tohle včera můj Dudlánek dostal za vítězství.” Na poháru stálo 1. místo v juniorském boxu kategorie těžká váhu. “Šikovný chlapec.” Vyjádřila první pocity, pak se obě opět posadily.

Z horního patra dolu sešel chlapec, měl krátké, neposedné vlasy, na nose kulaté brýle a na čele jizvu ve tvaru blesku. Mladík se zarazil ve dveřích do kuchyně, nestávalo se příliš často, že by jeho teta měla návštěvu, a když ano, tak mu to dala předem vědět, aby se ztratil z domu. Ta cizí žena ho spozorovala. “Ahoj. Ty určitě nebudeš Dudley, že ne.” Usmála se na něj. “Ne, já jsem.” Chtěl se představit, ale byl přerušen. “Pottere!” Petunie se právě vracela z toalety. “Siano, snad tě ten nevychovanec neobtěžoval.” Sousedka jen pozvedla obočí. “Ne, proč?” “No, víš, to je můj synovec a je to pěkný hulvát. To víš, přes rok chodí do nápravdného zařízení ke svatému Brutovi, to je škola pro beznadějné delikventy.” “Ale prosím tě, vždyť nevypadá beznadějně. Jak se jmenujete, mladý muži? Myslím, že Potter není jméno, nebo snad ano?” Nasadila profesionální tón.

Jsem Harry, Harry Potter.” Žena se na chvíli rozesmála. “To znělo jako Bond, James Bond.” Pak vstala a podala chlapci ruku. “Já jsem Siana S, vaše nová sousedka.” Potřásli si pravicí a Siana mu nabídla kousek koláče. Harry slušně poděkoval, a když zahlédl přimhouřené oči své tety, tak se rozloučil a vypadl z domu. “Určitě to nebude tak zlé, Petunie, vidíš, poděkoval a rozloučil se. Myslím, že by jen potřeboval trochu víc pozornosti, možná vlídné slovo, chudáček, úplně nadskočil, když jsi zakřičela jeho jméno.” O pár minut později, když Siana obdivovala, jak je všude v domě čisto. Vrazil do jídelny nějaký tlustý kluk. “Ahoj, mami, venku na mě čeká Pears, přijdu brzy.” Popadl 2 kusy koláče a vyběhl z vchodových dveří, které za ním práskly.

Petunie, jestli chceš můj profesionální odhad, tak podle prvního dojmu je tvůj syn nevychovanější než Harry.” Paní Dursleyová její odborný odhad přešla mlčním, a pak trochu změnila téma hovoru. “A co vlastně učíš, Siano?” Žena jen pokrčila rameny. “Vlastně všechno, ale nejvíc asi matiku, chemii a jazyky.” Poté obě ženy zaslechly odbíjet hodiny. Bylo 11 a byl čas, aby Siana odešla na schůzku s ředitelem jedné školy, kde možná nastoupí.

XXX

Petunie vyšla večer na zahradu, že zalije květiny. A slyšela takový podivný svistot. Vš, vš, vš,... Podívala se na zahradu k Prescottovým, ale nic podezřelého neviděla. Pak to zkusila u Siany. A opravdu, měla v ruce meč. Jednou s ním švihla tak, pak jinak, a pak zase jinak. Vypadalo to, jako kdyby tančila. Tančila tam s mečem, tančila tam se smrtí, ale to Petunie nemohla vědět. Siana přestala cvičit a pohlédla přímo na svou sousedku. “Ahoj, Siano.” “Ahoj.” Usmála se smutně. Paní Dursleyová se dívala po meči. “To je katana, japonský samurajský meč.” “Takže tě nevzali?” Siana byla ještě o něco smutnější. Pak přikývla. “Takhle se uklidňuju.” Máchla mečem. “Já se sklidním při práci na zahrádce.” Usmála se Petunie. “To jsem zkoušela.” Ukázala špičkou meče na zrytou zem a vytrhané květiny opodál. “Nejspíš by mé uklidňování zahrada nepřežila.” Usmála se o něco veseleji.

Petunie,” Paní Dursleyová se otočila. “zjistila jsem, že můj kmotřenec je u svého strýce. A chtěla bych pro něj u sebe v domě vytvořit pokoj. Ale potřebovala bych pár rad, myslíš, že by to pro mě mohl Harry udělat?” “Proč Harry?” Nechápala Petunie. “Myslela jsem, že bych mu za to mohla dát pár lekcí slušného chování, a pokusit se z něj udělat mladého gentlemana.” Petunie přikývla, snad by z něj Siana opravdu udělat slušného mladíka. Dávala v duchu ženě šanci. “Pošlu ti ho, tak zítra v 9?” “Budu ti vděčná.” Pak si obě ženy napustily plnou konev vody a zalily celou zahradu, při tom probíhala zdvořilostní konverzace.

O pár minut později.

Pottere!” Bylo to slyšet až ven, kde SianaS právě leštila část svého arzenálu, tedy katanu se kterou cvičila. Harry se přišoural ke své tetě. “Domluvila jsem ti u naší nové sousedky brigádu. Přijdeš k ní zítra v 9. A koukej se snažit!” Potter se chystal zeptat o jakou brigádu se bude jednat a případně se z ní pokusit vyvlíknout, ale přišel strýc Vernon, který mu nařídil. “Neodmlouvej.” Uděláš přesně to, co se ti řekne.” A poslal ho do postele...

17.09.2009 18:27:08
visnu

Líbí se Vám tyto stránky?

Ne! (1867 | 33%)
Ano! (1923 | 34%)

Vaše nej povídka u mě?

Morgana La Fey (1 | 14%)
SianaS (0 | 0%)
ŽIvot (1 | 15%)
D z Limbu (1 | 14%)
Všechna práva jsou vyhrazena autorům. (J. K. Rowlingová, T. Goodkin,....) Ze své tvorby nemáme finanční užitek.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one