"Není silnější zbraně než vůle. Nevyrovná se jí ani nejostřejší meč."
Nezvaná návštěva odchází a bere s sebou Harryho

Mám takový dojem, že toho času je stále míň a míň. No nic, takže tady máte pokračování Siany.

Užijte si ho a komentujte.

Višnu

 

Nyní už viděli její tvář. “Kdo jste?” Zeptal se jeden z těch, které neznala, ale ta bystrozorka mu říkala Dedelusi. Že by tedy Dedelus? “to je Harryo sousedka.” poodhalil Remuse její identitu. “Vy jste čarodějka?” ptal se černošský bystrozor, Kyngsley Pastorek. “Ano.” odpověděla Siana stále s úsměvem, ale pak se začala ptát ona. “Ale kdo jste vy a co tu děláte?” bystrozoři střelili pohledem k Blackovi, ale už je s ním viděla, takže jí budou muset něco vysvětlit...



Jmenuji se Sirius Black,” začal čistokrevný kouzelník. “a jsem..” chtěl pokračovat, když jej Snapeová přeuršila. “Hledaný za zradu a několika násobnou vraždu, to vám. Harry mi pár věcí vysvětlil. Zároveň se známe ze školy,” obrátila se k Lupinovi, “ráda tě vidím, Remusi:” usmála se na vlkodlaka. “Ale nevím, kdo jste vy, “ poukázala na bzylé u stolu, “a nemám ponětí, co tu děláte.” Přišli jsme pro Harryho.” Zahlásil Black. Načež se Siana zamračila. “Harry se nezmínil, že bys měl přijít.” “Neví o tom, mělo to být překvapení.”



Dobře, Siriusi, když bude chtít, může s tebou jít, ale ručíš mi, za to že bude na bezpečném místě.” Tichošlápek přikývl. Nemohl tu žená nikam zařadit, sice říkala, že ji zná ze školy, ale nepoznal ji.



Temnota halila Kvikálkov, to bylo samozřejmé, když byly tři hodiny ráno. “Siriusi, pojď semnou.” Snapeová obkroužila hůlkou jídelní stůl a zrušila jejich poutací kouzla. “Hůlky máte na stole.” Ukázala žena na kuchyňskou linku, sama se obrátila a vyrazila vstříc pokoji Harryho Pottera. Poslední Black ji po chvíli násldoval. Snažila se dělat minimum hluku, tak potichoučku otevřela dveře. Vklouzla do chlapcova pokoje.



Harry spal v posteli s nebesy jako andílek. Když Black vstoupil do mladíkova pokoje ztuhl ve dveřích, ten pokoj až příliš připomínal Bradavice, školu do které Harry chodil. Dokonce byl na stěně I nebelvírský znak, tedy zlatý lev (grif) v červeném poli.



Harry,” snažila se chlapce probudit, “broučku.” šimrala jej na nose. Potter jen na milimetr otevřel oči a zamumlal něco jako. “Jestli tu nejsou smrtijedi nebo mozkomorové, tak mě nech spát.” Siana se usmála. “Smrtijedi tu nejsou, jen pár bystrozorů jeden vlkodlak a Sirius Black, tvůj kmotr.” Harry se převalil v posteli, vzal si svoje brýle a podíval se na Blacka ve dveřích.



Ahoj, Siriusi. Ááá.” zazíval. “Jak se máš?” “Dobře.” Přitakal Black, který přešel k Harryho posteli. “Pěkný pokoj.” “Že jo, taky se mi líbí.” přikývl Potter a začal se hrabat z postele. “Co tu vůbec děláš?” Nechápal mladík. “Přišel jsem pro tebe.” chlapec se úplně rozzářil. Ale pak mu pohled padl na Sianu. “To je v pořádku, se Siriusem budeš víc v bezpečí a to je teď to nejdůležitější, nechci ani domyslet, co by se mohlo stát, kdyby si minulý týden nevyčaroval dvanácteráka.” Poté Snapeová máchla hůlkou a zamumlala. “Balit.”



Počítám ale s tím, že se zase do svého pokoje vrátíš, mladíku.” Harry přikývl a objal svoji kmotru. “Díky za všechno, kmotřičko.” “Není zač, Harry.” Pohladila jej po hlavě. Sirius si až teprve teď uvědomil, kdo ta žena je. Siana Snapeová, mladší sestřička toho umaštěnce. “Snapeová?” Ujišťoval se ještě. Harry se na svého komtra otočil. “Jo, Snapeová, ale netopýr se to nesmí dozvědět, tedy alespoň prozatím ne.”



Harry a Siana se spolu domluvili, že prozatím nebudou Severusovi nic říkat. Black ale neměl ani to nejmenší tušení jak takovou zprávu udrží v tajnosti. Obával se, že to nepůjde. Siana mu to viděla na očích a tak si povzdechla. “No dobře, no.” pak však opět změnila téma. “Harry, převlékni se, my na tebe počkáme dole.” Dospělí odešli a vrátili se dolu do jídelny. Siana vytáhla z almary pergamen a brk a začala něco škrábat.



Jakmile dokončila dopis pro svého bratříčka, tak zapnula počítač. Přihlásila se práve ve chvíli, kdy Harry vešel do jídelny. Pozdravil se se všemi přítomnými – s některými se seznámil. Pak objal svou kmotru, aby se rozloučil. “Mám za tebe napsat Takaschimu?” zeptala se šeptem. Mladík zavrtěl hlavou a sedl si k počítači. Napsal svému příteli krátkou zprávu.



Členové Fénixova řádu se na píšícího Pottera dívali dost divně, počítače zřejmě neznali. “Jak budete cestovat?” Zeptala se Siana, aby odvrátila pozornost od svého kmotřence. Moody si ji změřil pohledem, ale pak odpověděl, co tím mohl skazit? “Na košťatech.” “Nebyl by letax bezpečnější?” Optala se bystrozorů. Pošuk trochu váhavě přikývl. “To ano, ale v Kvikálkově je jen jeden letax.” Snapeová se zasmála. “Už ne.” Přešla ke krbu, do kterého hodila nějaký prášek a pak vyšlehly zelené plameny.



Harry odeslal meil a tak byl připraven k odchodu. Dostal od své kmotry ještě dopis pro Snapea a pak už se naposledy rozloučili. Čtvrtá hodina odbila a Siana stála v domě v Zobí ulici sama. Její kmotřenec byl pryč. Harry Potter už se do Kvikálkova nevrátí – nikdy. Tak Siana Snapeová přísahala.

17.11.2009 13:10:56
visnu

Líbí se Vám tyto stránky?

Ne! (1867 | 33%)
Ano! (1923 | 34%)

Vaše nej povídka u mě?

Morgana La Fey (0 | 0%)
SianaS (0 | 0%)
ŽIvot (1 | 17%)
D z Limbu (1 | 16%)
Všechna práva jsou vyhrazena autorům. (J. K. Rowlingová, T. Goodkin,....) Ze své tvorby nemáme finanční užitek.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one