"Není silnější zbraně než vůle. Nevyrovná se jí ani nejostřejší meč."
Zpět v Anglii.

Jo, já vím, mluvila jsem o pokračování k MNaP, ale, no prostě tu máte dřív Sianu, ale myslím, že bych mohla něco k MNaP sesmolit zítra ve škole, případně ve středu či ve čtvrtek, myslím, že by tu tak do pátku mohlo být pokračování.

Každopádně, tahle kapča je hlavně pro Fanynku12 za spřátelení! Díky, užij si kapču,doufám, že se ti bude, alespoň trošičku líbit. :D

Višnu

 

Dívka se pod maskou ušklíbla, avšak obrátila se na Takashiho. „Minulý týden jsem mluvila s tvým otcem, chtěl ti na ochranu poslat asi 20 samurajů. Ale přesvědčila jsem ho, že by to bylo k ničemu. Tak se, prosím, vynasnaž bratříčka moc nerozčilovat. Jo a vyřiď mu, že jsem slyšela o JEHO požadavcích a že se u něj o půl sedmé zastavím, dobře?“ Nakamura se trochu podezřívavě zamračil. „Jak mám jistě vědět, že seš to ty?“


Snapeová natočila hlavu na stranu. „Zapomeň! Do baziliška se ti ve Velký síni měnit nebudu.“ zavrčela, to stála přímo v Harryho zádech, takže se stačilo jen naklonit a pošeptat. „Promiň, že mi to trvalo tak dlouho, ale vyrazila jsem okamžitě, jakmile mě Hedvika dohnala.“


Pak se znovu narovnala a hodila k mladému Nakamurovi několik posledních slov. „Sayounara, Takashi.“ „Sayounara sama.“ rozloučil se též a hned na to Siana zmizela.



Siana se vrátila za ostatními mistry, kteří stále usilovně pátrali po paní Temných elfů. Znovu se k nim připojila, i když věděla, že je večer bude muset znovu opustit. Kasumi ji propalovala pohledy, ale na nic se nezeptala, stačilo jí Sianino zasmušilé přikývnutí. Tygřice to pochopila.


V několika dalších hodinách, které jim ten den přinesl, se honili za přízraky, které však nakonec vedli jen do slepých uliček. Pětka prohledala poměrně velké území, ale po Temných elfech nebylo vidu ani slechu.


Krátce před šestou jim Snapeová oznámila, že je musí znovu opustit. Mistr Malao jí prostě a jednoduše odvětil, že půjdou s ní. Siana zprvu nechápala vrhala na ně pohledy plné tohoto pocitu. „Budu řešit záležitosti Anglie.“ Kudlanka si odfrkla. „Budeš řešit Voldemorta, myslíš si, že to nevíme? My víme, že si s Pánem zla uzavřela dohodu.“


Angličanka se na své přátele podívala se strachem. „Víte?“ Hoshi pokrčil rameny. „Slyšel jsem, jak to řešíš s Drakem.“ oznámil prostě. Žena svěsila hlavu. „A co si o tom myslíte?“ zeptala se. Věřila, že by Zeng nesouhlasil s tím, že to věděli. Avšak škoda už byla napáchána.


A tak se pět postrachů vydalo do Anglie, přesně šli vyzvednout bratra jedné z nich, aby ji dovedl k jednomu z největších černokněžníků té doby.



Pětice se zastavila uprostřed atria, ve kterém na ně již čekal Takashi s Harrym. Snapeová se pod svou černou kuklou usmívala. Oba chlapci měli totiž na zádech katany. Její přátelé se o Takashiho a Harryho postarali, vzali je ven a slíbili jim, že je s těmi zbraněmi naučí alespoň trochu zacházet. A tak se mohla Potterova kmotra vydat za mistrem lektvarů.



Stála v Bradavickém sklepení a ťukala na Snapeovy dveře. Mnoho Zmijozelských studentů se za ní otáčelo, avšak žádný z nich nic neřekl, až na jednoho prvňáka, který jí oznámil, že pokud hledá profesora Snapea, tak že ten je ve Zmijozelské společenské místnosti. Siana hodila chlapci krátké poděkování a pádila za svým bratříčkem.


Vchod ji zprvu nechtěl pustit, ale stačilo jen párkrát výhružně zasyčet a bylo to. Prošla až do společenky, kde její bratr dával kázání o zmijozelské mazanosti, mluvil o tom, aby konečně zapojili své mozkové závity. Prakticky tam na ně řval. Siana si nahlas pročistila hrdlo, aby přilákala pozornost svého bratra. „Severusi, Pán zla čeká.“ upozornila hlavu Zmijozelské koleje, ale ještě předtím se ujistila, zda jsou všichni v místnosti dětmi smrtijedů – byli.



Sourozenci Snapeovi se společně odletaxovali na panství Temného pána. Kde si Siana konečně sundala svou kuklu. Severus zatlačil svou sestru do jednoho prázdného pokoje, kde se pokusil na ni uhodit. „Jak to že se s pánem zla znáte?“ Siana uhnula pohledem. „Už je to dlouho, co jsem se s ním setkala.“ poté se vyprostila ze Snapeova naléhavého sevření, mávnutím ruky otevřela dveře a vydala se do přijímacího sálu.



Harry, nedělej si o ni starosti, bude v pohodě.“ ujistil chlapce, který přežil, mladý Nakamura, protože Potter už po třetí udělal tutéž chybu. „Žádný strachy, uklidni se, jí se nic nestane.“ avšak on si nemohl jen tak přestat dělat starosti, vždyť byla jeho kmotrou! Je nejlepší kmotrou, jako kdy měl (No, ne že by jich měl kvanta, to zas ne!).



Albus Brumbál se zamračením sledoval, jak Harry a Takashi bojují proti čtveřici zakuklených Japonců. I z téhle dálky viděl, že jde jen o výcvik, chlapcům nic nehrozilo, i když poznal, že Nakamura už s tímhle mečem měl jisté zkušenosti, ačkoliv Harry si také nevedl právě špatně.


22.11.2010 20:49:25
visnu

Líbí se Vám tyto stránky?

Ne! (1867 | 33%)
Ano! (1923 | 34%)

Vaše nej povídka u mě?

Morgana La Fey (0 | 0%)
SianaS (0 | 0%)
ŽIvot (1 | 17%)
D z Limbu (1 | 16%)
Všechna práva jsou vyhrazena autorům. (J. K. Rowlingová, T. Goodkin,....) Ze své tvorby nemáme finanční užitek.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one