"Není silnější zbraně než vůle. Nevyrovná se jí ani nejostřejší meč."
Dopisy, aneb buď s Bohem, Dolores.

Zdravím, tuhle kapču mám napsanou (spíš dopsanou) už od pátku, ale vzhledem k tomu, že jsem sem házela kapču k Mu, kterterou pro vás sesmolila lil :D.

Takže tady je Siana, snad se vám bude líbit.

Višnu

 

Ale my jsme kouzelníci, ne mudlové.“ namítal jeden chlapec z Havraspáru. „Já vím, to já taky, ale také vím, že smrtijedi jsou většinou dost sadističtí a chtějí vám vidět do obličeje, když vás dostanou. Proto většina z nich přijde blíž, než zasadí poslední a smrtící ránu.“


Nakamura hleděl tomu Havraspárovi tvrdě do očí. „Nebylo by skvělé pokračovat v boji, i když jste ztratili svou hůlku, překvapit nepřítele tak, že to on bude nakonec tím poraženým a vy vítězi?“ „No, když to řekneš takhle.“ začala jedna nebelvírka s úsměvem...


SSS


Pět postrachů se vydalo znovu na cestu. Rozhodli se znovu společně ochránit celý kouzelnický svět. Pět vycvičených lidí v černém vyrazilo, aby zjistili proč se temní elfové rozhodli znovu začít bojovat.


Siana stanula před vchodem do Zengovi Japonské školy. Stála k bráně zády, při čekání na své přátele si prohlížela přírodu před sebou. „Zeng měl jít s námi.“ ozval se Mistr Malao. „Ne, Zeng musí zůstat.“ zavrhla jeho slova okamžitě kudlanka. Hoshi si odfrkl. „Proč?“ „Protože jedině ten starý drak dokáže ochránit ty děti.“ odpověděla nejmladší z rodu Snapeů a s tím se proměnila do hada a začala se plazit pryč od školy.


Plazila se vstříc temnotě, která čekala na její cestě, ale nebála se, měla s sebou přece své přátele.


XXX


Snad celý měsíc trvalo než se Hadvika dostala k Sianě. Vlastně se pětice japonských bojovníků pohybovala tak rychle, že se za nimi musela pořád honit, ale pak se jí povedlo je dohonit. Konečně. Byla tak strašně unavená! Ale taky věděla, že je nutné tento dopis doručit co nejdříve. I přes to trvala její cesta dlouho. Ale povedlo se. Splnila svůj úkol.


Siana Snapeová zděšeně pročítala řádky od svého kmotřence a od Takashiho Nakamury. Tak tohle teda někdo přehnal. Vyčarovala dvě kopie, jednu hodila Kasumi a s tou druhou se přemístila přímo před svého mistra. „Mistře Zengu.“ oslovila svého opatrovníka a vrazila mu druhou kopii.


Žena s sebou zlobně flákla do jednoho pohodlného křesla. Drak škovaně přejížděl všechny řádky, poměrně krátkého dopisu. „Zdá se, že máme více problémů, než jsme si mysleli, SianaS.“ povzdechl si muž před ní. „To ano.“ přitakala, avšak slyšel v jejím hlase zlobu. „Naštěstí máme v Anglii alespoň dobrou pověst mrkl na svou svěřenkyni.“ Snapeová se na ředitele před sebou podívala se zájmem.


Mistr Zeng začal něco škrábat na pergamen, který pak vložil do obálky, kterou pak stejně naškrábaným písmem nadepsal. „Ta žena, Dolores Umbridgeová mě zná.“ ušklíbl se a podal dívce obálku s psaním. „Pozdravuj ode mě tu starou ropuchu, ano?“ dodal ještě než s hlasitým PRÁSK zmizela.


Siana se ani neobtěžovala s převlékáním, prostě vrazila na snídani do Velké síně v černém oblečení, které mívala na boj. Měla kuklu na hlavě, dlouhé černé kalhoty, černé tričko s dlouhými rukávy a na zádech připevněnou katanu. Přeci jen, když ji Hedvika konečně dostihla, stále pátrali po vládkyni temných elfů.


Siana nevěnovala pozornost ztichlé Velké síni, prostře prošla mezi stoly, u kterých seděli žáci, až ke stolu, kde seděli profesoři. Vystoupila po těch třech schodech k profesorskému stolu. Zašla od ředitele k profesorce OPČM, před kterou stála s obálkou v prstech. Nastavila obálku tak, aby si Dolores mohla přečíst Japonské klikyháky.


Mistr Zeng mi posílá psaníčko? To je ale zlatíčko.“ usmívala se Dolores Umbridgeová. SianaS podala paní náměstkyni obálku, která ji s úsměvem přijala. Avšak ihned poté zmizela. Nejmladší z rodu Snapeů se obrátila, aby mohla odejít, přeci jen splnila, co měla, Umbridgeová se v Bradavicích už neukáže.


Ale Brumbál ji rozhodně nechtěl nechat jen tak odejít, zprvu hleděl dost překvapeně na prázdnou židli profesorky OPČM. „Promiňte.“ oslovil dívku v černém, když se vzpamatoval. Neviděl jí do tváře, vlastně ani pořádně nemohl vědět, zda je to žena. Obrátila se na něj. „Kdo jste a kam se poděla Dolores?“ zeptal se stále ještě trochu vykolejený.


Madam Umbridgeová je právě na čajovém dýchánku s Korneliusem Popletalem a čtou společně jeden dost rozhořčený dopis od mého mistra.“ odpověděla Siana, jemně se uklonila, obrátila se a vydala se znovu ke dveřím z Velké síně. „Neřekla jste mi, jak se jmenujete.“ oznámil Brumbál prostě, to že je to žena poznal bezpečně podle hlasu.


Dívka se pod maskou ušklíbla, avšak obrátila se na Takashiho. „Minulý týden jsem mluvila s tvým otcem, chtěl ti na ochranu poslat asi 20 samurajů. Ale přesvědčila jsem ho, že by to bylo k ničemu. Tak se, prosím, vynasnaž bratříčka moc nerozčilovat. Jo a vyřiď mu, že jsem slyšela o JEHO požadavcích a že se u něj o půl sedmé zastavím, dobře?“ Nakamura se trochu podezřívavě zamračil. „Jak mám jistě vědět, že seš to ty?“


Snapeová natočila hlavu na stranu. „Zapomeň! Do baziliška se ti ve Velký síni měnit nebudu.“ zavrčela, to stála přímo v Harryho zádech, takže se stačilo jen naklonit a pošeptat. „Promiň, že mi to trvalo tak dlouho, ale vyrazila jsem okamžitě, jakmile mě Hedvika dohnala.“


Pak se znovu narovnala a hodila k mladému Nakamurovi několik posledních slov. „Sayounara, Takashi.“ „Sayounara sama.“ rozloučil se též a hned na to Siana zmizela.

08.11.2010 20:01:51
visnu

Líbí se Vám tyto stránky?

Ne! (1867 | 33%)
Ano! (1923 | 34%)

Vaše nej povídka u mě?

Morgana La Fey (1 | 14%)
SianaS (0 | 0%)
ŽIvot (1 | 15%)
D z Limbu (1 | 14%)
Všechna práva jsou vyhrazena autorům. (J. K. Rowlingová, T. Goodkin,....) Ze své tvorby nemáme finanční užitek.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one