"Není silnější zbraně než vůle. Nevyrovná se jí ani nejostřejší meč."
Snažíme se odvrátit katastrofu a to na všech frontách.

Předchvílí mi volali z VOŠky, že mě vzali! Takže jsem dost happy ;), i když pro vás to možná nebude zas až tak dobrá zpráva, vzledem k tomu, že nastoupím do školy, takže nevím, jak to bude s kapitolkama a přidáváním.

No, mám se tam za nima jít podívat příští týden ve středu, takž zatím nevěšte hlavu, tady máte SianaS a ještě stále mám v zásobě jednu kapču k Jehňátkům.

Hezké počtení

Višnu

 

Já vlastně nevím, kolik funkcí to má,“ začal Nakamura, „vím jen asi o třech, doopravdy je to váček na peníze, ale jakmile by ti ho někdo ukradl a strčil do něj své nenechavé prsty. Obepnul by mu váček ruku a nepustil jej, dokud by nezemřel, nebo dokud bys ho nepotkal a nevzal si jej zpět. Pak také do něj můžeš vložit cokoli chceš a on to pro tebe bude střežit. Když někomu dovolíš, aby si z tvého váčku něco vzal, tak se jej může až hodinu dotýkat, nevím, jaké je přesně to časové omezení.“ pokrčil trochu rameny.


A na konec.“ Takashi se přiblížil k váčku. „Můžu?“ optal se. Harry přikývl. „Posluž si.“ Takashi sáhl hluboko do váčku a po chvíli tápání z něj vytáhl dlouhý a překrásný meč. „Tohle je tvůj pravý dárek k narozeninám od Siany, Harry.“ prozradil Potterovi pravé tajemství jeho váčku na peníze.



Siana stanula před mistrem Zengem. „Rozhodli jsme se.“ oznámila prostě. Ředitel Japonské výběrové školy pozvedl obočí v nechápavém gestu, jistě, věděl, že Siana strávila několik hodin se svými přáteli pod sakurou. Avšak, jak by mohl vědět o čem celou tu dobu debatovali, mohlo to být o Harrym, nebo o elfech.


Vystopujeme královnu temných elfů a zeptáme se, proč na nás tak náhle začala útočit.“ „A pak?“ zeptal se. Siana se usmála. „Zařídíme se podle toho, co nám řekne.“ „A to bude nejspíš jak, SianaS? Navíc, jak se k ní chcete dostat, nevíte kdo to je, nevíte, kde by mohla být. A nemáte nikoho koho byste mohli *sledovat*.“


Já vím, mistře, bude to složité, ale mi to dokážeme, jsme ti nejlepší, které vyšly z této školy! My to dokážeme.“ Mistr Zeng si povzdechl. „Moc si to přeji, SianaS, ale nikdy nikdo nedokázal vypátrat skrýš temných elfů. Víš vůbec, co to bude znamenat pro celé Japonsko, když selžete?“ „Katastrofu.“ přitakala Snapeová. „Ano, já vím, ale pokud se o to ani nepokusíme, tak nás temní elfové spolknou jako malinu.“


Mistr Zeng vyhlédl z okna, podíval se dolu pod strom, kde ještě před několika minutami byla i Siana. Nyní tam společně seděla Kudlanka, Tygřice, Opice a Jeřáb. Již dlouho je neviděl tak šťastné. Jistě, byli tady a učili děti, ale to jim nevyhovovalo, ne úplně. Znovu spatřil jiskru v jejich srdcích. Ohlédl se na Sianu. „Zdá se, že se pět postrachů vydá na cestu, aby znovu zachránili Japonsko.“


Obličej malé Snapeové se rozzářil, objala svého mistra. „Děkuju.“ „Zbavte nás našeho problému.“ požádal svou nejoblíbenější studentku. SianaS jen přikývla, a pak se s úklonou vypařila zpět za přáteli.



Hodiny s madam Ubridgeovou byly hrozné. Takashi, Harry a vůbec celé Bradavice jí měli plné zuby. A tak přesvědčil Takashi svého anglického přítele, aby o tom všem poslal Sianě sovu. Třeba se to po čase spraví, ale teď to tak rozhodně nevypadalo.


Ta ženština byla příšerná na každého, Takashi dokonce politoval svého nového lektvaristu a to i když mu neustále šlape na paty. Vypadalo to, že ani Brumbál nemůže s krutovládou té ženštiny nic udělat a to byl asi ten největší problém.


Takashi, Hermiona, Ron a Harry rozjeli jeden kroužek zaměřený na obranu proti černé magii. Nikdo z nich se prostě nemohl koukat na Nevila a jemu podobné, jak panikaří, když si žádné z kouzel, o kterých četli při hodinách, nevyzkoušeli.


Komnata nejvyšší potřeby se stala jejich útočištěm.


Dokonce se Takashi obětoval a zašel za profesorem Snapeem, aby společně vymysleli lektvar, nebo mast na ty příšerné jizvy, které mnoho studentů utržilo na trestech s tou ropuchou.



Fénixův řád byl opravdu znepokojen, když se Temný pán nijak výrazně neprojevil. Tušili, že chystá něco velkého, co se nikomu z nich nebude líbit. Někteří členové měli dokonce podezření, že Umbridgovou nasadil do Bradavic Pán zla, osobně.


Každý z řádu, kdo měl alespoň nějaký vliv na ministerstvu se snažil tu ženštinu dostat z Bradavic, ale žádný z nich neměl toho vlivu dost. Dokonce ani Brumbál nemohl s jejím působením na škole nic udělat.


Máme pro vás nabídku.“ začal Takashi na jedné ze schůzek BA. Většina jej se zájmem poslouchala. „Protože se pán zla vrátil, rád bych vás zkusil naučit o něco víc, než je jen obyčejné a pošetilé máchání hůlkou.“ jeho projev vyvolal v Komnatě nejvyšší potřeby vlnu smíchu. Takashi tomu nemohl rozumět, ale pokračoval, když Hermiona všechny utišila. „Smrtijedi jsou jak víte velmi dobří. Proto bych vás rád naučil alespoň něco z boje z blízka.“ po komnatě se rozprostíralo jen ticho.


Ale my jsme kouzelníci, ne mudlové.“ namítal jeden chlapec z Havraspáru. „Já vím, to já taky, ale také vím, že smritjedi jsou většinou dost sadističtí a chtějí vám vidět do obličeje, když vás dostanou. Proto většina z nich přijde blíž, než zasadí poslední a smrtící ránu.“


Nakamura hleděl tomu Havraspárovi tvrdě do očí. „Nebylo by skvělé pokračovat v boji, i když jste ztratili svou hůlku, překvapit nepřítele tak, že to on bude nakonec tím poraženým a vy vítězi?“ „No, když to řekneš takhle.“ začala jedna nebelvírka s úsměvem...

22.09.2010 12:14:12
visnu

Líbí se Vám tyto stránky?

Ne! (1867 | 33%)
Ano! (1923 | 34%)

Vaše nej povídka u mě?

Morgana La Fey (0 | 0%)
SianaS (0 | 0%)
ŽIvot (1 | 17%)
D z Limbu (1 | 16%)
Všechna práva jsou vyhrazena autorům. (J. K. Rowlingová, T. Goodkin,....) Ze své tvorby nemáme finanční užitek.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one