"Není silnější zbraně než vůle. Nevyrovná se jí ani nejostřejší meč."
Harry Potter není lotr!

Kapitolka pro mé stálé i nové čtenáře.
Díky za váš čas!
Višnu

Snape celou hodinu pozoroval, jak si jeho studenti vedou a to až do chvíle, kdy si všiml, že Griffithová vyrábí uložený lektvar po paměti a že jediná Grangerová si uvědomila, že zadání tohoto lektvaru nalezne v dodatcích k učebnici lektvarů. Nebyla příliš velká šance, že by tento lektvar někomu vybouchl, jen u Longbottoma si nebyl jistý, takže jej pečlivě sledoval. A byl upřímně šokován tím, co dokázal namíchat! Ovšem pak se k tomu nebelvírskému budižkničemu nachomýtla Griffithová a dokonce jej pochválila!

Nechal tedy zmijozelskou studentku, aby dokončila Longbottomův lektvar podle svého - neznal nic, co by se dalo dělat s tou naprosto nepoužitelnou směsí, kterou mladý nešikovný Nebelvír připravil. Ovšem vypadalo to, že dokázala oč usilovala. Neskutečné!

GGG

Griffithová měla zvláštní vztah úplně ke každému. Naprosto popřela všechny zvyklosti, kterých se členové Zmijozelské koleje tak striktně drželi. Chodila spát do Zmijozelských ložnic, jedla u jednoho stolu a trávila s nimi čas ve společenské místnosti.

Ale v hodinách byla ku pomoci všem. Vlastně, když bylo potřeba, tak pomáhala úplně všem. Od nesnesitelných šprtů z Havraspáru, přes chudinky loajální Mrzimory až k Nebelvírským idiotům, co se do všeho vrhají po hlavě a nemají ani špetku taktiky.

Kdo ví proč se na ni však Zmijozelští nenaštvali. Vypadalo to, že chápou její strategii nějakým zvláštním povzneseným způsobem. I když Melanie sama tomu příliš nevěřila. Život na hradě byl docela šťastný a poklidný, alespoň do té doby než přijely delegace z Kruvalu a Krásnohůlek.

Všichni kolem vypadali potěšeně z takové obrovské příležitosti. A těm, co bylo méně než sedmnáct zase zářily oči očekáváním nějaké dobré zábavy v gladiátorském stylu.

Což bylo přesně to, co ty sedmnáctileté děti čekalo. To byl ale ten lepší případ, v tom horším by také někdo mohl přijít k úhoně. A dokonce i zemřít! Turnaj Tří kouzelníků byl zahájen jedním starobylým artefaktem - Ohnivým pohárem. Který celých čtrnáct dní přijímal přihlášky těch, co se chtěli Turnaje zúčastnit.

Kolem Ohnivého poháru vyčaroval Albus Brumbál hranici, aby se nemohl přihlásit někdo mladší. Dvojčata Weasleyova se samozřejmě pokusila projít skrz a vhodit svá jména do Poháru. Avšak hranice jim to nedovolila. Oba byli násilím vyhozeni z kruhu, po čemž jim zběleli vlasy a objevily se hluboké vrásky, takže vypadali jako staříci. Všichni se jim smáli, dokonce i MG.

Pak se jí jich ale zželelo. Vyrazila jim vstříc a přitom prošla skrze hranici. Udělala to, aniž by přemýšlela, prostě to byla jen ta nejkratší cesta. Původně modrý kruh náhle zrudl, kvůli čemuž se Melanie zastavila a s napětím čekala, co se stane teď, jestli taky bude vypadat jako stařena. Následně kruh zfialověl a hned na to měl zase svou původní barvu. MG jen pokrčila rameny a došla až ke dvojčatům.

"Už jste pochopili, že to nepůjde?" zeptala se se zájmem. Dvojčata vypadala opravdu zdrceně. I přes to však přikývla. Melanie vytáhla z rukávu svou hůlku a obkroužila s ní oběma hlavu. Chlapci měli během dvou minut zpět svou rezavou podobu. "Jak?" nechápali to kluci a vlastně ani nikdo kolem, vždyť by přece nemělo jít tak lehce se takového prokletí zbavit, nebo ano?

"Řekněme, že můj hlad po vědomostech je neukojitelný." ošklíbla se a odešla ze síně. Ve dveřích jí však překážela trojice profesorů, co tam s nevěřícností v očích prostě stáli a zírali. "Ehm, s dovolením, prosím." požádala trojici, aby nezacláněla uprostřed východu slušně. Žádný z profesorů jí však místo neudělal. Dokonce se na ni ředitel podíval tím svým pomněnkovým pohledem a otevřel ústa. "Kolik, že vám je, slečno Griffithová?" "Šestnáct." odpověděla jednoznačně s trochu křivým úsměvem, jak se zuby nehty snažila nerozesmát.

Nakonec to vzdala a široce se na nejvyššího hlavouna Starostolce zazubila. "Kam až jste se propracovala v černé magii, slečno?" zeptal se, protože prostě nevěřil, že by tohle prokletí mohla umět zrušit z jiného magického oboru - například z bystrozorského. A to byl právě jeho omyl. V tuto chvíli byl tak blízko! "Někam mezi druhý a třetí stupeň, pročpak, pane profesore?" zeptala se bystrozorka se zájmem až skoro viděla, kam jeho myšlenky směřují.

GGG

Melanie se docela bavila, když nechávala všechny kolem sebe docházet k jejich špatným závěrům. A pak za pár dní nadešel ten den, kdy měl Ohnivý pohár vybrat šampiony. Ve velké síni se sešla celá škola. Všichni v napětí očekávali, kdo to nakonec bude. Kdo bude dávat všanc svůj život a kdo nakonec vyhraje ty peníze a titul.

Ovšem stalo se něco, co se stát nemělo. Nebyli vybráni tři šampioni, ale čtyři! Celou Velkou síní se nesly urážky na Harryho adresu. "Podvodníku!" Ale MG tomu příliš nevěřila - viděla totiž ten Harryho překvapený pohled. Když z poháru vyskočilo jeho vlastní jméno. Zřejmě se nepřihlásil. Ne! Určitě se nepřihlásil. Ona mlčela a pozorovala ho. Plížil se totiž celý omráčený až k Brumbálovi. A tak si byla jistá, někdo se s pomocí tohoto turnaje snaží zabít Zlatého chlapce, Harryho Pottera.

Ostatními šampiony byla Fleur Delacourová, Cedric Diggory a Viktor Krum

...

Melanii bylo v několika příštích dnech na zvracení. Všude kolem viděla odznaky s Harryho fotografii s nápisem: "Harry Potter je lotr." které nosil snad každý na hradě, kromě profesorů, které vypadali sice vyčítavě, ale alespoň se k této nehorázné kampani za Harryho urážení nepřidali. Pak ještě Harry sám a Mel. Bystrozorka dokonce viděla, jak na sobě měl tu zrůdnost i Ron - Harryho nejlepší přítel.

Třetí den toho měla Griffithová tak akorát dost. Ráno si přivstala a vyrazila se svou poloprázdnou brašnou na pozemky. Když stála na trávě skoro 100 metrů od Hradu, tak vytáhla z tašky svůj služební mobil a poklepala na něj hůlkou s jednoduchým "Comune." na rtech.

"Christopher McKlain." ohlásil se bystrozor z jiného kontinentu prakticky okamžitě. "Výborně, čau, Chrisi, tady Mel." "Melanie?! Co se dělo? Dlouho ses neozývala." "Víceméně nic, strašná nuda - jen v posledních dnech sem dorazily deleganti z Krásnohůlek a Kruvalu a společně se účastní Turnaje tří kouzelnických škol. Víš co to je?" "Jasně - vybraní sedmnáctiletí kouzelníci budou plnit různý těžký a nebezpečný úkoly."

"Tak nějak, ale všechno se zvrtlo a místo tří semnáctiletých máme mezi šampiony ještě čtvrtého - čtrnáctiletýho Harryho Pottera." oznamovala to své spojce v Americe. "To nemyslíš vážně?!" "Naprosto." oponovala mu automaticky. "Hele, Chrisi, můžu v takovým případě zasahovat?" "Jak jako?" nechápal bystrozor. "No, být Potterovi k ruce, vždyť víš ve čtrnácti bez jakéhokoli výcviku... Mohlo by to skončit smrtí nebo alespoň nějakou katastrofou. V nejhorším případě obojí."

"Neexistuje na to žádný precedent." oznámil své kolegyni během probírání v nejrůznějších lejstrech. Griffithová si prohlížela Zapovězený les, který se rozprostíral před ní. "Dobře, a mohl bys mi zařídit oprávnění na dozorování a odbornou pomoc v jakémkoli rozsahu?" "Do hodiny ti to bude stačit?" zeptal se s laškovným tónem, který Griffithová přehlídla. "Bohatě, tady je docela brzy, takže to nespěchá - já zatím rozhodím sítě a zdeformuji pár ohavných odznaků... Hele, díky, že mi takhle pomáháš. Ahoj." "Čau." přerušili svůj hovor.

Griffithová se obrátila zpět ke škole a vyrazila dovnitř s jasným počátečním plánem.

15.10.2011 14:57:16
visnu

Líbí se Vám tyto stránky?

Ne! (1867 | 33%)
Ano! (1923 | 34%)

Vaše nej povídka u mě?

Morgana La Fey (1 | 14%)
SianaS (0 | 0%)
ŽIvot (1 | 15%)
D z Limbu (1 | 14%)
Všechna práva jsou vyhrazena autorům. (J. K. Rowlingová, T. Goodkin,....) Ze své tvorby nemáme finanční užitek.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one